A máme tu konec výletu v Kodani, teda ještě ne, ještě nás čeká celý 2. den v Kodani a celkově 3. den výletu. Těšíš se?
Poslední den toulání jsme odstartovaly u hradu Rosenborg Slot. Neměly jsme tedy nic moc počasí ten poslední den, tak ty fotky jsou takové šedivé, smutné, ale co už.
Následně jsme šly zpět směr centrum k Rundetaarn. Vtipný bylo, že první den večer jsme tam šly a vůbec vlastně nevnímaly kam a okolo čeho jdeme. Kodaň fakt není tak velká a kdybychom chtěly, snad bychom ji zvládly i za den, myšleno opravdu to centrum - centrum.
Od Rudentaarn jsme došly na náměstí a k městské radnici a odtud to bylo už jen kousek do naší "hlavní" zastávky. Šly jsme totiž na brunch do kavárny Ø12 – Coffee & Eatery, u které jsme zjistily, že vlastně patří k hotelu Alexandra.
Jelikož pro Ivet Kodaň znamenala objevení talířů sladkého a slaného, zvolila opět to, a já? Já sáhla tentokrát po takové klasice - chléb, šunka, sýry a pak i marmeláda, takže kombo sladkého a slaného jsem měla i já. Nebylo mi ten den upřímně ani moc dobře, takže jsem to uvítala, že to bylo takový sušší, ale pořád stejně dobré.
Po brunchi jsme se pak vydaly směrem Christiansbord Slot, pak okolo Vor Freslsers Kirke až nás nohy zavedly do Christianie. Kdo neví, co to je (stejně jako já), je to takový stát ve státě, snad o 3 000 obyvatelích? Kdy jde o takové anarchisty/hippie lidi, žijící si jen tak a neřešící nic. Ivet mi to upřímně vylíčila spíš strašidelně, ale fakt jsem se tam cítila tak nějak zvláštně, ale určitě bylo zajímavý to vidět.
Pak už jen směr státní Opera, kterou jsme nemohly navštívit vevnitř bez lístku a následovalo doopravdy už jen potulování ve městě. JO! A návštěva fotbalového fan shopu as always a moje první a asi i poslední ochutnání matcha nápoje.
K večeři jsme našly italskou restauraci, kde jsme si obě daly ravioly s burratou, Ivet sáhla ještě po dezertu ve formě fondantu a já si dala druhé víno :D Prostě tak, jak to máme obě rády.
Další den jsme měly brzký ranní let, takže už pak jen na hotel, zabalit a spát. A výlet opět super, jako vždy s Ivet.
Žádné komentáře