Hola, hola, další brunch volá!
Náš klasický struggle s Ivet, když se máme vidět... Kam půjdeme na jídlo?
Už dlouho koukáme na Mezi srnky, nicméně nemůžeme se nikdy strefit do nabídky lívanců a pokaždé, když se sejdeme, tak mají verzi, která se nám úplně moc nelíbí.
To se samozřejmě stalo i tentokrát, nečekaně jsem ale objevila zase dalších pár super míst, kde vypadají lívance naprosto luxusně. Mezi nimi je i bistro Sweet and Pepper Days na Vinohradech hned vedle bistra Laskavá.
Dokonce mi o místě nedávno říkala sestřenka, která normálně na sladké ani není. Ale tím, že lívance vychválila až do nebes bylo jasné, že jdeme právě tam.
Obě jsem si tedy, jak už fotky napovídají, daly lívance, Ivet si dala k pití nějakou obdobu chai latte, které bylo fakt super a já mimosu.
Nicméně moje prokletí s Ivet pokračovalo. :D Pokaždé, když jsem s ní a jdeme na jídlo, tak mám vždy něco špatně, minule vejce benedict s vajíčkem na tvrdo a půlhodinové čekání na kávu, tentokrát spálené lívance. Jak lívance přinesli, já začala fotit jak divá a ani si toho nevšimla, kdy jsem šla jíst, tak samozřejmě už ano a říkám, že na to kašlu, že to přejdu a nebudu dělat scény, ale když číšník přišel a zeptal se, zda je vše v pořádku, tak jsem řekla, že jak sám může vidět, tak vlastně úplně ne, jelikož místy byly lívance fakt černé a když jsem srovnala s porcí Ivet, bylo to někde úplně jinde. On mi na to řekl, že se v kuchyni sám ptal, když mu to dali a že řekli, že to je normální. To mě teda upřímně trochu zaskočilo, že takovou větu řekl, nicméně mi připravili ochotně lívance nové a dokonce přinesli v mezidobí mrkvový koláč jako omluvu, který byl fakt skvělej!
Takže snad prokletí zažehnáno reklamací, ale přes to všechno bistro fakt doporučuju, se prostě stane a lívance a vlastně vše bylo mega super.
Po brunchi jsme s Ivet šly pofotit fotky, jelikož jsem potřebovala vyfotit spolupráci pro Baťu (uvidíte v dalším článku) a vyfotily jsme pár fotek i jen tak.
Naše kavárenský povalování pokračovalo procházkou z Vinohrad na Karlovo náměstí a odtud tramvají na Anděl a jak jinak než do Kavárny, co hledá jméno. Už na Karlově náměstí krápalo a jen tak tak jsme přišly do kavárny a strhl se totální liják tak na hodinu. Tak akorát na limonádu a vínko, které jsme si v kavárně daly. Musím říct, že to počasí a ta náhlá změna nás úplně uspala a měly jsme co dělat, abychom neusly:D
Vždy máme velké oči, jak obejdeme snídani a pak super véču, jen ta snídaně, nebo spíše tedy bruch, nás vždy tak nacpe, že kdybychom měly velkou večeři, asi se nehneme. Proto jsem už na brunchi vymyslela, že půjdeme do Manifesto a dáme si Faency Fries.
Já, která se vždy nemůžu rozhodnout, tam stála asi 10 min:D, nakonec si ale Ivet dala hranolky se smetanou a pažitkou a já s majonézou a červenou cibulkou. Ačkoli jsme se majonézy trochu bála, fakt musím říct, že hranolky naprosto top.
Takhle vypadá náš klasický meet s Ivet - kavárenské povalečky, absolutní must je návštěva Kavárny, co hledá jméno a nějaký fail, ale jako vždycky to je super a už se těším na další návštěvu. Snad už na moje narozky. :P
Žádné komentáře